Proč si uprostřed dvou týdnů, kdy se uzavírají předměty a odevzdávají všechny eseje neodjet do Ruska? Taky jsem si řekla, že na tom nic není, a tak minulý čtvrtek až neděli strávila ve městě, které je z těch nad milion obyvatel nejsevernější. Leží v ústí řeky Něvy, která se vlévá do Finského zálivu.
Z Tallinnu se vyjíždělo brzo ráno, což pro mě byla jedna z největších obětí, ale fajn, učím se rusky dlouho, bylo by fajn tu zemi navštívit, takže s chutí do toho.
Peníze. Rubly. V Rusku si pochopitelně s eurem ani nešrtnete, proto bylo třeba směnit za staré dobré rubly.
Co se cen týče cen, tak jsem měnila 1e za 43 rublů a oběd stál většinou kolem 300 rublů, trojka Coca-Coly 100-150 rublů, takže dráž než u nás, ale zase přece jen je to obrovské město, kde ty ceny jsou vždy nadsazené.
Tohle už je pohled na Rusko z nejvýchodnějšího bodu Estonska, z města Narva. Obě země odděluje řeka Narva a nalevo na fotce je vidět tzv. Most přátelství, jediná spojnice mezi Estonskem a Ruskem a jak sami Estonci říkají, je to jediné přátelství mezi těmito národy.
 |
| RUSKO! |
A samozřejmě realita z druhé strany:
Mimochodem, dostat se do Ruska není tak úplná sranda. Kromě toho, že potřebujete vízum, které vám jako jednotlivci de facto nedají, pokud tam nejdete navštívit někoho, kdo vám napíše zvací dopis, tak sranda jsou i samotné hranice. Projet těmi estonskými, když jste občan EU, není problém, jen zkontrolují pasy v buse, ale pak si popojedete k těm ruským. První si vystojíte frontu, my měli štěstí a čekali jen 1,5 hodiny. Pak všichni musí vylézt z busu, vyskládat veškerá zavazadla, bundy, všechno, celý autobus projde a prohledá hraniční stráž. Vy si zajdete na pasovku, kde si každého zvlášť ověří - naskenují vízum, jestli není falešné a zkontrolují, jestli pas je opravdu váš. Což v případě, že tam máte fotku, když vám bylo 14, jako tam mám já, může být na dýl. Musela jsem se natáčet jak figurína napravo nalevo, dokud madam neuznala, že nějaký záchvěv podoby tam je a nepustila mě dál. Po pasovce následuje prohlížení zavazadel přes rentgen, vy si projdete rámem a woalá, jsme v Rusku! Prostě letiště hadra. Celá tahle procedura nás stála dobré 3 hodiny času.
A tady už první fotky z ulic:
 |
| Trolejbus je samozřejmě nejmodernější model |
 |
| Mekáč |
 |
| Nějaká ulice |
Byla jsem překvapená, jak v pohodě ubytko jsme měli. Samo žádnej výstřel moderního designu, ale bylo to čisté a z okna výhled na Auroru.
 |
| Výhled z okna - napravo část Aurory |
 |
| Pokoj |
Byla jsem tam v půlce října a kosa, děcka, kosa jak v Rusku. Všude zamrzlé kaluže, po ránu -5 st a vítr, ten byl nejhorší, protože vám zima vlezla až do morku kostí. Jo a rozednívalo se až po 8 ráno a po půl sedmé večer už přítmí.
 |
| Sfinga v Petrohradu, no proč ne |
 |
| Petropavlovská pevnost |
 |
| Chrám v Petropavlovské pevnosti |
 |
| Benátky Východu |
 |
| Aurora, za ní je vidět kousek našeho hotelu |
 |
| Aurora po ránu, pohled od recepce hotelu |
 |
| Katedrála sv. Izáka (Saint Isaac's Cathedral) |
 |
| Uvnitř katedrály |
A takhle jsem si představovala celý Rusko, krucánkové, přeplácané a kýčovité. Ale ouha, jediné "Rusko", které jsme potkali bylo tohle (viz. níže). Petrohrad je "západní" město, protože Petr Veliký chtěl město ve stylu, v jakém se staví na západě Evropy. Takže mi nezbývá nic jiného, než se holt vydat časem do Moskvy...
 |
| Palácové náměstí, na kterém se nachází mj. Zimní palác |
 |
| Zimní palác |
Fotky z Ermitáže:
 |
| Vchod k expozicím |
Prý dobře namalovaný obraz - změní se vám proporce, když se podíváte z různých stran, tak jako v reálu.
 |
| Foto z ruského večera. Boršč, pirožky a už to jelo |
Palác Kateřiny Veliké:
 |
| Moje nejoblíbenější místnost z paláce! |
 |
| Hlavní brána do areálu |
 |
| Šaty vyrobeny z papíru ku příležitosti 300letého výročí |
KONEC ČLÁNKU pro rodiče, babičky, tetičky, strýčky a celé široké příbuzenstvo!!!
Začátek článku pro mé ujeté kámoše-alkáče.
___________________________________________________________________________
Proč si uprostřed dvou týdnů, kdy se uzavírají předměty a odevzdávají všechny eseje neodjet do Ruska? Taky jsem si řekla, že na tom nic není, a tak minulý čtvrtek až neděli strávila v Petrohradu - aneb Rusko, babies! Řeknu jediné: Ruský standard...
 |
| První runda |
 |
| První panák Ruského standardu v Rusku |
 |
| Na dně řešení nenajdeš! |
 |
| Poněkud svérázné stoly v BarDObaru |
 |
| Francie pije s námi |
 |
| B52 |
 |
| A52 |
Protože mí rodiče a všichni příbuzní beztak nepochopili, kde je konec článku :P, tak spešl pro ně:
 |
| Nezapomněli na nás Rusáčci! |
Resumé: Pěkné město, ale které svým způsobem není. Chyběla mi tam dominanta. Praha má Hradčany, Paříž Eiffelovku, Řím Koloseum a Petrohrad? Nevím... Paláce, Aurora, pevnost, všechno je to zlaté, honosné a úžasné, ale upřímně řečeno - na zadek si z toho asi nesednete.
