Kopli, letiště

O víkendu počasí opět nezklamalo a následovaly další výlety. Tentokrát jsme si to zamířily směr Kopli, což je severo-západní čtvrť města, poté se kouknout na letiště a taky do kina a čokolaterie.

Kopli
Kopli je část města, která byla původně tallinnským hřbitovem. Za druhé sovětské okupace ale Rusáci tuto část zničili a udělali si tam svoji vojenskou základnu. V dnešních dnech je na místě původního hřbitova park - jak poetické, že, a Kopli je zejména čtvrtí pro chudší ruské obyvatele.

Procházka parkem

Posezení uprostřed parku

Místní pojetí krmítka. Jsou po celém parku.

Tramvajová zastávka u parku

Tady si dovolím vsuvku. Na předměstí Tallinnu jsou tramvajové zastávky běžné, jak je známe z Česka. Prostě ostrůvek nebo nějaký perón, ze kterého nastoupíte do tramvaje. V centru města ale nic takového není. Tramvajové koleje vedou normálně uprostřed 4, 6, X proudovky, ale nejsou nijak oddělené od silnice. Pokud chcete nastoupit, najdete na chodníku tramvajovou zastávku, pak počkáte, až přijede, ona zastaví na vaší úrovni, zastaví se komplet doprava v celém pruhu, vy přeběhnete všechny pruhy a nastoupíte do tramvaje. To samé samo při vystupování. Vím, že jsou takové zastávky i v ČR, ale tady je to opravdu téměř všude a ze začátku je to dost nezvyk vylítnout z tramvaje doprostřed provozu.

S čímž souvisí druhá věc a to zastavování. Chodec tu má přednost jako u nás, ale tady ji opravdu má. Jakmile se jen přiblížíte k přechodu, každej automaticky dupne na brzdu a pustí vás, což u nás taková samozřejmost není.

U špičky Kopelského poloostrova

Letiště

V sobotu odpoledne jsme chtěly navštívit trampolinové centrum nedaleko, ale po příchodu do vydýchané místnosti plné malých špuntů lítajících po trampoškách křížem krážem bylo jasné, že přidat se mezi ně, bylo by rychle vymalováno, takže změna plánu - letiště!
Letadla nám kolem oken lítají furt, máme přehled o všech příletech, bylo načase okouknout to přímo na místě činu. Jak napotvoru jsme byly samozřejmě na druhé straně města, klasika, takže bus směr centrum a pak několikaminutové hloubání nad mapou MHD na zastávce. Výběr padl a fičelo se. Název zastávky známý, vystoupíme, půjdeme doprava a tam furt rovně. Ale to by Tallinn nesmělo být město plotů. No což, aspoň jsme prozkoumaly jakousi průmyslovou zónu. Všechny budovy pomalované ruskými nápisy, vymlácená okna, rozbitá auta a sem tam cedule, že právě tohle je sídlo nějaké firmy. Radost pohledět.

Když nám došlo, že díry v plotě se tu vážně nenosí, otočily jsme to druhý směr a štěstí nám přálo. Krásně oblečená běloška s velkým kufrem mířící směr cca letiště! Stalking hadra.

Mimochodem: tady má vyrůst nějaké nové technické centrum nebo co. Prostě něco v budoucnu důležitého, koukejte.

Fanfáry! Bylo tam. Malé, trošku ošklivoučké, ale bylo. Přijde mi to jako takové malé Tuřany. Tohle je na břehu jezera, zastrčeno u silnice jakože jen tak náhodou jsme to pleskli sem a za sobotu tu měli nahlášených jen 20 letů.

Z letiště jezdí linka hned do centra a tuhle krásku jsme potkaly cestou. Hnusná fotka, pro mnohé hnusný barák, ale mně se páčí.

A tohle už je moderní čtvrť Tallinnu, tak máme v plánu taky dát někdy exkurzi - je v pořadníku.

A aby těch písmenek nebylo na začátek týdne hodně o kině a čokolaterii a o dalším příště.

Výlet z extrému do extrému

Tento víkend bylo krásné počasí dokonce už v sobotu, takže jsme se (i přes mou rýmičičku) s Dom vydaly objevovat další část Tallinnu.

Výběr padl na Estonské muzeum v přírodě, což je něco jako skanzen v Rožnově, a nachází se na východě města. Jelikož my bydlíme na jihu a nemáme internet, naše cestování sestává z ptaní se lidí na ulici, studování map na zastávkách a poslouchání instinktu a zdravého rozumu.

Z plánku města jsme vystudovaly, že když pojedeme od koleje busem č. 13 na konečnou a tam přestoupíme na 21A, pak jsme na místě. No jo ale…

Třináctku jsme chytly v pohodě. Už v buse nám bylo ale jasné, že míříme do jedné z ruských čtvrtí, protože celý autobus byl ruskou sprchou a ruštinou přímo nasáklý.  A ono jo. Na konečné nás čekala přímo ukázková ruská čtvrť. Panelák na paneláku, jen minimum budov opravených, slečny na zastávkách zmalované jak Marfušky a nikdo neuměl anglicky. Naštěstí cestovatelské typy jako my se neztratí, takže jsme našly bus stop na č. 21A.

Konečná v ruské čtvrti

Jinak, abyste se nedivili, že jsem zhýčkanec, co se diví, že ne každej tu umí anglicky… Tady mluví, kromě prodavaček ve stánku, kde pracují snad zásadně Rusky, anglicky úplně každý. Kohokoli na ulici zastavíte a zeptáte se, zda mluví anglicky a mohl by vám poradit cestu, tak prostě umí. Mladí plynně, postarší za sebe jen skládají slova, ale poradí a pomůžou vždy! Bylo i překvapením, že paní tak 60let po nás hodila okem, jestli si z ní děláme srandu, když se jí ptáme, zda umí, „of course“, ne?! A když si nejsou úplně jisti slovíčky, tak ruky nohy zaberou vždycky.

Takže bus 21A, víme…? Tím už to byla pohodka. Vystoupily jsme u muzea, teda spíš uprostřed lesa, koupily studentské vstupné za pár éček a wow. Krásná procházka lesem, baráčky, ukázky, jak žili, mlýny, houpačky (vyzkoušíme příště), a knajpa s místními dobrotami.

U mapy areálu

ON! Sice maká na poli, večer doma nepobude, ale je vyšší a říká, že moje barva pleti ála zelí mu vyhovuje.

Slaměná střecha. Vymakané!

Atmoška promyšlená do posledního detailu

Uvnitř

Tamní knajpa

Národní jídlo - vepřové se zelím a bramborami

Typický estonský domek, k vidění běžně na předměstí

Jako z pohádky

Výhled na Kopli - čtvrť na severo-západě města

Houpačka

Prodám chaloupku na břehu moře...

Muzeum se, na rozdíl od konečné busu 13, nachází na počátku jedné z nejluxusnějších čtvrtí Tallinnu. A protože by byla škoda zabít tak krásný den na pokoji, daly jsme si ještě procházku přes tuhle část města až na pláž. Domy zde jsou postaveny v moderním stylu, většinou „kostky“  a značná část z nich do okolí dobře pasuje, nijak se to nebije. Taky je tu pár domů pro smetánku, které mají soukromou pláž a ničím nerušený výhled na západ slunce.

Šťastná

Piknik

JE TO TU JÍZDA

Večer & noc

No, noční život, co si budem povídat, už nikdy nebudu nadávat, že panák vodky stojí 40Kč nebo dvojka vína 30Kč. Tady jsou ceny značně veselejší, asi jako u všech věcí i alkohol je dražší. Panáka pořídíte nejlevněji za 65Kč, ale průměrná cena je tak 80Kč a půllitra piva za 60-75Kč. Lidi tu musí mít strašně smutný život. Slunce jim moc nesvítí a pitivo je drahé.

Přesto jsme párkrát vyrazily za zábavou…

Ladies night

Na zastávce u koleje. Zase jsme přišly o 10 minut dřív (nebo o 10 později, jak chcete)

Naše sestava z bytu

Erasmus welcome party

Konalo se to v Rock Café. Vstupné 7e. 7 euro za lacinou hudbu z repráku a na hlavu postavený program, za který by zasloužil vyliskat i FMK nepolíbený prváček. A to nemluvím o tom, že sloup uprostřed podia v Golemu ve Zlíně je stokrát omílaná stajla, ale mít 4 sloupy uprostřed parketu, to je, dámy a pánové, teprve umění.
Závěr: 7 euro v kýblu, zabitý večer, po 3 hodinách umřela poslední naděje, že se to snad ještě rozjede. Odchod domů.

Od Ameriky až po Turecko

Víc použitelných fotek bohužel není. Jsou rozmazané nebo jsou na nich lidé, které jsme nikdo předtím neviděli.

Estonský večer

Pořádaný v prostorách nejnovější budovy univerzity. Vstupné 2 eura. Na uvítanou ochutnávka brusinkového vína (mňam!), poté ochutnávka estonských jídel – zbaštilo se to tak rychle, že nejsou fota, ale bylo to na způsob českých chlebíčků a jednohubek, žádné vyvařování, ale člověk zkusil a pošmákl si. Následovala ochutnávka místního oblíbeného nápoje – přišlo mi to jako kvaska z chleba nebo něco takového, černé, smradlavé, ale sladké. Najezení, napití, přišla ukázka estonských národních tanců.

Závěr: Za 2 eura hektolitry muziky, úžasný večer, vyzkoušení něčeho nového. Odchod opět po třech hodinách s nadšením v srdci.

Cestou na autobus jsme v parku narazily na koncert ruského hip-hopu. Malčik ve flanelce si to nejvíc dával! Nevím o čem to zpívo-vykládal, ale znělo to přesně tak nahněvaně, jak asi má. Hoďku jsme s ruskou mládeží kývaly hlavami do rytmu. Chvílemi jsme měly víc obecenstva, než účinkující, možná to bylo tím, že ruští návštěvníci  vypadali, jak kdyby utíkali 3 dny pouští a my byly našňořené z Estonského večera s vlajkami nakreslenými na tvářích.

PS:

Mami, tati, nebojte, chovám se tu slušně. Vážně!

Druhá prohlídka města

Městem couráme téměř denně, protože Tallinnská univerzita sídlí kousek od samotného centra a my tam několikrát v týdnu máme výuku, ale přece jen, ne vždy je krásné počasí (téměř vůbec) a ne vždy se člověk potuluje uličkami a kochá panorámaty. Naštěstí se tu začíná zavádět snad pravidlo, že v neděli je vždy krásně a tak minulá neděle patřila druhému průzkumu města.

Katedrála Alexandra Něvského po sto padesáté druhé

Parlament podruhé

Parlament má svůj vlastní park a věžičku

Nějaký kostel

Sídlo premiéra

Výhled na centrum Tallinnu z Toompei

Na vyhlídce, je to šíleně mázly, Litevky fotily, nechápu. :D

Nádvoří u jedné z vyhlídek na město

Raekoja Plats

Nejstarší lékárna v Evropě. Nepřetržitě otevřena od roku 1422!

S volem? Se sviní? Prostě s čímsi kovovým před steakhousem.

Noční Vabaduse Valjak

S Milďoušem na Vabaduse Valjak

Town Hall na Reakoja Plats

Klub Hollywood - věřte, že tam chcete jít jen už řádně nameteni.