No, noční život, co si budem povídat, už nikdy nebudu nadávat, že panák vodky stojí 40Kč nebo dvojka vína 30Kč. Tady jsou ceny značně veselejší, asi jako u všech věcí i alkohol je dražší. Panáka pořídíte nejlevněji za 65Kč, ale průměrná cena je tak 80Kč a půllitra piva za 60-75Kč. Lidi tu musí mít strašně smutný život. Slunce jim moc nesvítí a pitivo je drahé.
Přesto jsme párkrát vyrazily za zábavou…
Ladies night
Na zastávce u koleje. Zase jsme přišly o 10 minut dřív (nebo o 10 později, jak chcete) |
Naše sestava z bytu |
Erasmus welcome party
Konalo se to v Rock Café. Vstupné 7e. 7 euro za lacinou hudbu z repráku a na hlavu postavený program, za který by zasloužil vyliskat i FMK nepolíbený prváček. A to nemluvím o tom, že sloup uprostřed podia v Golemu ve Zlíně je stokrát omílaná stajla, ale mít 4 sloupy uprostřed parketu, to je, dámy a pánové, teprve umění.
Závěr: 7 euro v kýblu, zabitý večer, po 3 hodinách umřela poslední naděje, že se to snad ještě rozjede. Odchod domů.
Závěr: 7 euro v kýblu, zabitý večer, po 3 hodinách umřela poslední naděje, že se to snad ještě rozjede. Odchod domů.
Od Ameriky až po Turecko |
Víc použitelných fotek bohužel není. Jsou rozmazané nebo jsou na nich lidé, které jsme nikdo předtím neviděli.
Estonský večer
Pořádaný v prostorách nejnovější budovy univerzity. Vstupné 2 eura. Na uvítanou ochutnávka brusinkového vína (mňam!), poté ochutnávka estonských jídel – zbaštilo se to tak rychle, že nejsou fota, ale bylo to na způsob českých chlebíčků a jednohubek, žádné vyvařování, ale člověk zkusil a pošmákl si. Následovala ochutnávka místního oblíbeného nápoje – přišlo mi to jako kvaska z chleba nebo něco takového, černé, smradlavé, ale sladké. Najezení, napití, přišla ukázka estonských národních tanců.
Závěr: Za 2 eura hektolitry muziky, úžasný večer, vyzkoušení něčeho nového. Odchod opět po třech hodinách s nadšením v srdci.
Cestou na autobus jsme v parku narazily na koncert ruského hip-hopu. Malčik ve flanelce si to nejvíc dával! Nevím o čem to zpívo-vykládal, ale znělo to přesně tak nahněvaně, jak asi má. Hoďku jsme s ruskou mládeží kývaly hlavami do rytmu. Chvílemi jsme měly víc obecenstva, než účinkující, možná to bylo tím, že ruští návštěvníci vypadali, jak kdyby utíkali 3 dny pouští a my byly našňořené z Estonského večera s vlajkami nakreslenými na tvářích.
PS:
Mami, tati, nebojte, chovám se tu slušně. Vážně!
Žádné komentáře:
Okomentovat